Z diskuse Členské schůze 2020 vyplynulo několik dotazů a připomínek diskutujících. Zde přinášíme odpovědi:
1. Nejednoznačnost prezentace BPVRP:
Zástupci naší MO se dne 1. 7. 2020 zúčastnili aktivu rybářské stráže v Litovli a zde přednesli dotaz, který vyplynul z diskuse na Členské schůzi MO konané dne 27. 6. 2020, a to ohledně nepřehlednosti prezentace Bližších podmínek výkonu rybářského práva. BPVRP jsou v současné době prezentovány Rybářským řádem (soupisem revírů), doplňkem, na WEBu Územního svazu Ostrava, popř. cedulemi na jednotlivých revírech. Tyto údaje se často rozcházejí, nebo si dokonce protiřečí.
Vedoucí Rybářské stráže za Územní svaz pan Petr Machala vysvětlil, že platné BPVRP jsou prezentovány Rybářským řádem (soupisem revírů) + doplňkem RŘ.
Pokud vznikne potřeba měnit BPVRP na konkrétním revíru v průběhu rybářské sezóny je MO oprávněna tyto upravit na místě cedulemi na přístupových cestách k revíru, ale za předpokladu, že jsou zároveň prezentovány na stránkách Územního svazu: www.rybsvaz-ms.cz . Pokud tyto informace na stránkách uvedeny nejsou, jsou údaje na cedulích na revíru neplatné.
2. Užívání revírů členy ČRS - Dekrety:
Revír je – mírně zjednodušeně – vodní plocha přesahující 500 m2, vyhlášená příslušným orgánem státní správy rybářství. Tím je ve většině případů krajský úřad, pod který vodní plocha spadá. V případě, že revír zasahuje do území dvou krajů, pak je příslušným orgánem nikoli krajský úřad, ale Ministerstvo zemědělství.
Pevnou součástí procesu povolení výkonu rybářského práva je vydání takzvaného dekretu k revíru. Jedná se o dokument, který svěřuje péči o revír dalšímu subjektu – uživateli revíru. Ten má ze zákona řadu práv, ale i povinností – například plnit minimální zarybňovací povinnost (která je součástí dekretu), stanovující, kolik ryb, v jakém druhovém složení a věkové kategorii do tohoto revíru musí každoročně uživatel minimálně vysadit. Plnění této povinnosti podléhá podrobným a pravidelným kontrolám ze strany státní správy.
Zákon o rybářství (a jeho prováděcí vyhláška) dává uživateli revíru také řadu práv. Například vydávat povolenky k lovu nebo stanovit bližší podmínky výkonu rybářského práva (BPVRP).
Český rybářský svaz sdružuje nejen členy, ale prostřednictvím dohod o vzájemné platnosti povolenek spojuje také v jeden celek jednotlivé uživatele revíru. V současnosti je jich 111, pečují o 1750 revírů a podrevírů o výměře přes 35 000 hektarů a délce 11 tisíc kilometrů.
A tím se dostáváme k jádru dotazu. Pokud jsou dekrety svěřeny do užívání Územním svazům ČRS, jsou tyto revíry ve společném hospodaření bez omezení. Jestli jsou ale vlastníky dekretů jednotlivé MO, mohou tyto revíry poskytnout do společného hospodaření bez omezení, s omezením (např. dvě docházky týdně….) , nebo také nemusí poskytnout vůbec.
Pro příklad revíry na které vlastní dekrety MO Olomouc:
- Blatecký mlýn 1A, 471219 – revír ve společném hospodaření VÚS bez omezení
- Chomoutov 1A, 471030 – hospodaření pouze pro členy MO Olomouc na zvláštní povolenku
- Nemilanská 14, 471215 – revír s omezenou docházkou (2x týdně)
- Hlušovice 55, 471056 - revír s omezenou docházkou (2x týdně)
3. Nelegálnost rybolovu na privátnívh (soukromých) revírech:
Na připomínku o nelegálnosti rybolovu na privátních revírech:
Jedná se o soukromé revíry na nichž hospodaří vlastník revíru. Na hospodaření na těchto revírech dohlíží orgány státní správy. Pokud s tímto kdokoli nesouhlasí, může si stěžovat každý sám za sebe jako soukromá osoba. Toto není v kompetenci MO ČRS.
